Historie

Historie firmy RB se datuje od roku 1991, kdy Roman Bartosz založil ve Strakonicích svou dílnu v pronajatých prostorách místní školy. Rozhodnutí to bylo tehdy jednoduché. Pro strakonickou ČZ, ve které tehdy pracoval, znamenala 90. léta definitivní úpadek. Se svou ženou se proto rozhodl využít zvýšeného zájmu o kola, na kterém vyrostla řada domácích producentů.

V počátcích jako všichni ostatní nakupoval veškeré díly, včetně rámů, od různých dodavatelů, a z nich následně stavěl a prodával kompletní kola. Jako vyučený strojař však měl řadu výhrad k běžně dostupným rámům, proto se rozhodl využít svých znalostí a vědomostí o zpracování duralu a i přes počáteční skepsi lidí z branže se vrhl na svařování a vývoj vlastních hliníkových rámů s logem RB.

Poprvé na sebe cyklistickou veřejnost jeho firma upozornila v roce 1993 na pražské výstavě Moto-Velo s kolem Free-Boy, které bylo zajímavé precizně zpracovaným mohutným rámem z v té době méně rozšířeného hliníku. Přestože se tehdy jednalo o slitinu pocházející od firmy

Oria, její označení bylo 7020. Od té doby zůstal Roman Bartosz této třídě duralu věrný a staví z ní dodnes Podobných firem byly tehdy stovky. Většina z nich ale zkrachovala a přežilo jen několik málo. Roman Bartosz chtěl na rozjezd větší dílny úvěr, ale byt a trabant nebyly dostatečné ručení. Rozjezd firmy Race Bike s písmeny RB v logu tak musel financovat ze svého.

První úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, to když René Andrle na kole s jednoduchým logem RB byl pátý na mistrovství světa.

Dalším mezníkem v historii firmy bylo setkání Romana Bartosze s Petrem Heiníkem, který v té době jezdil sjezdy a nebyl spokojen se svým kolem Cannondale. Domluvili se a vznikl první sjezdový rám RB. Na něm Petr Heiník v roce 1998 skončil sedmý na mistrovství Evropy a v roce 1999 sedmý na mistrovství světa. Tím nastartoval zájem o rámy RB.

První úspěchy v závodech mistrovství Evropy a světa s sebou přinesly i první zakázky do zahraničí, konkrétně do Rakouska a Švýcarska. Firma Race Bike, ve které se Petr Heiník stal společníkem, nadále financuje svůj rozvoj z vlastních zdrojů.

Obrat k lepšímu přišel s relativně většími zakázkami. V Kanadě si RB všiml výrobce brzd Hayes, který si nechal postavit kola, na nichž pak prezentoval své produkty na světových výstavách. Druhou významnou zakázku dostal Race Bike od domácího Autora, který 2000 neměl ve své nabídce odpružené rámy pro kola. Pro Autora vyrobil Race Bike na devadesát kol. Firma pak odkoupila licenci na typy Funn a Bandit, z nichž vznikly modely Sovereign a A Zone.

V 1997 se firma stěhuje ze Strakonic do Jezdkovic u Opavy, kde nalézá ideální zázemí pro další expanzi v podobě prostor v budově bývalého zámku. Rámům RB důvěřuje více a více zákazníků, objem prodeje rok od roku roste a daří se pronikat na nové zahraniční trhy, jako jsou Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Finsko, Švédsko, Velká Británie, USA a další.

V 2001 byly na trh uvedeny nové stroje Speedster a Monster, které využívají frézované příhradové konstrukce v rámech. Originálním rámem je pak Dragster, jehož příhradový rám dovezl právě Michala Marošiho či Filipa Polce k medailím.

Přestože kola RB snesou především nejvyšší nároky, co se týká zatížení a pevnosti, řada zákazníků si je nechává dělat pro parádu. Domácí Škodovce 2000 navrhl Race Bike kolo ve firemních barvách pro představení fabie i octavie po autosalonech. Automobilka KIA si objednala řadu kol ke svému modelu Sorento.

Race Bike vyrábí kola z českého materiálu a o sváření se starají lidé v Jezdkovicích, kam se firma přestěhovala. Důvodem bylo to nejcennější – svářeči. Výchova kvalitního personálu trvá zhruba rok a na Moravě si lidé váží práce a místa tolik neopouštějí.

I přes fakt, že se ve srovnání s asijskými firmami jedná o malovýrobu, společnost Race Bike sama vyvíjí nové systémy odpružení či vlastní řešení převodovky pro kolo. Ve světě je zatím pouze šest firem, které technologii zvládly nebo se o ni pokoušejí. Race Bike po dvouletém testování uvedl tuto technologii, na níž má udělen patent, do sériové výroby.